Sloupce.

Ty čtyři výchozí

• Backlog. Odstavná plocha. Nápady, chyby, přání; zatím k ničemu zavázané.
• Todo. Rozhodnuté pro tenhle sprint, ještě nezačaté.
• Doing. Zrovna se na tom dělá. Uvnitř označené jako semantic="doing" — přesun úkolu sem spouští měření průběžné doby.
• Done. Dodané. Označené jako semantic="done" — přesun úkolu sem zaznamená čas dokončení. Done je zásobník, ne muzeum: uzavření sprintu zamete jeho hotové úkoly do historie sprintu a „Archivovat vše“ (nebo nástroj archive_done_tasks) uklidí zbytek — pryč z nástěnky, dál k vyhledání.

Rozdělaná práce

Omezit rozdělanou práci je nejdůležitější myšlenka Kanbanu — bez toho se z Doing stane druhý Backlog. Weft ale nedává číslo ke sloupci, protože číslo, které nic nevynucuje, jen vypadá jako pravidlo. Omezuje to, co ti doopravdy dochází: tvoji pozornost.

Když hotová práce a otázky čekající na tebe dosáhnou 5 položek (10 v týmovém pracovním prostoru, nebo zhruba 45 minut kontroly), agenti přestanou začínat nové úkoly — start_task odpoví attention_queue_full — dokud frontu nevyřídíš. Průběh toho, co už drží, můžou agenti hlásit dál. A chceš-li mít malé i svoje Doing, prostě požádej svou AI, ať jednu věc dokončí, než sáhne po další.

Přejmenování a přidávání sloupců

Sloupce můžeš přes rozhraní nástěnky přejmenovat a přidat další. Sémantické značky (doing, done) se můžou stěhovat s nimi — když přejmenuješ Doing na „V letu“, průběžná doba se dál měří od „V letu“.

I tak: víc sloupců skoro nikdy není lepší. Čtyři sloupce stačí na to, aby zachytily fáze, na kterých záleží, a není jich tolik, aby práce uvízla na cestě.